Karakura & Soul Society

"Ja nepotrebujem opatrovateľku! So všetkou úctou, samozrejme, Yutari...Yutara... ugh! To je jedno. Zurui. Alebo akokoľvek sa to vyslovuje. Ani sa to nemusím učiť vyslovovať, nepočítajte so mnou." Vyprskla automaticky. Má 15. Do kelu. Pätnásť! To je dosť na to, aby už nebola v plienkach. Nevie si ani predstaviť tie desiatky pohľadov, keď vôjde do dojo s tým shinigamim za zadkom, ako nejaký prívesok či módny doplnok. A keď ju ešte na niečo upozorní na verejnosti, že "Eien, takto sa dáma nespráva, veď si diplomatka!" Už len to bude pohroma. Bude mať rande so zemou v sekunde. Čokoľvek strašné urobila, toto si nezaslúžila. "Eien, správaj sa slušne!" A je to tu zas.... "Dnešnú noc ešte strávite tu, zajtra pokračuje vo vyučovaní. O hodinu sa v hlavnej miestnosti koná večera." Nie som hladná... Týmto ukončil svoj prednes, no ešte pred odchodom po nej flochol pohľad hovoriaci "opováž sa niečo vyviesť a vydedím ťa". Prekrútila oči v stĺp a povzdychla.

Zurui
Á takže holka co si myslí že už je dospělá, no ale asi by mě taky štvalo kdyby mě měl hlídta nějakej trouba. No nic já nemám na výběr, bude si muset zvyknout. jejich rozhovor mě docela překvapil. Zase sem se podíval na tu holku a řek sem A jmenuju se Yutarashita Zurui, ale já vim strašně dlouhý jméno, sám mám občas potíže to vyslovit, tak mi řikejte jen Zurui, to stačí. A mohu si prohlédnout váš pokoj slečno? Jen kvůli bezpečnosti, abych se zorientoval. nečekal sem zrovna kladnou odpověď, ale alespoň sem to zkusil.

KARAKURA
Běžle jsem co to dalo ,ale byl jsem prostě poamlý. Děkoval jsem TOkuovi, mohl dostat FUmiko ven ryhclej ienž. Dřív než budova vybouchne. Tkahel riskovat kvůli mě člověku, tkerého zná sotva pár dní. Je to vážně hrdina, to nejde říct jinak. OH prosím jestli je někde nějaké božstvo co mě poslouchá a má dobrou náladu ať se prosím Fumiko ani Tokuowi nic nestane.
**
**
Hmm zajímavé. Půl-shinigami riskuje svůj životp ro jiné. Ten aspekt Rhykow nikdy neviděl. Monho budeov okolo hořelo a občas nějaká explodovala. TO se mohlo stát i té do které, se vrhal on. Rhykow se přesunul a postavil se na vzduch kvůli rozhledu. Dívla se aby zjisitl co nutí budovy k explozi. Čekal osobně nějaký druh cera.

(Sui-chan prečo ignorujeťe moje příspevki???? )

(Farrel → mě to neříkej, dohodni se s ostatními hráči. Co já vím tak Suigintou teď něco hledá a každej jí je ukradenej stejně jako zbytku arrancarů. Tak napiš že chceš třeba pomoc bo něco takového)

Toku
Ježiš co se jí stalo, doufám, že jí neni nic vážnýho. Vzal sem jí do ruky a rychle sem použil shunpo. Objevil sem se před Petrem a tim hollowem s Fumiko v rukou. Tady Petře, vypadá to že je v bezvědomí, kam jí vezmeme? Někdo jí musí ošetřit a dostat do bezpečí. Ježiš, doufám, že se dostaneme do bezpečí co nejdřív.

KARAKURA
Sebral jsem Fumiko Tokuowi z náručí. Přidřepnul jsem s ní a začal jí haldit po tváři. Díky bohu je naživu.
"Půjdeme k Uraharovi. Je to malý domeček, myslím, že jim enbude stát za cíl a můžeme se schvoat ve sklepě, je tam dost kdylíku a neuhoříme. Dveře prostě vyrazíme. Je dost možné že Urahara je sám tam dole a proto nám neotevřel. Dolů naše bušení nemůže být slyšet." řekl jsem Tokuowi. Zvedl jsem Fumiko a vydal se zpátky k Uraharovi. Stejně tam čekali Kame a Faith.

SOUL SOCIETY
Yaiba dnes měla volno. Další vyučování bdue až za dva dny. Pohoda a klídek pro ní. Možná by se měla učit, aele v třeťák uuspěla už minulje rok, při opáčku to přece nemůže zvorat. Hmmco dnes dělat. Má čas, jedna spolubydlící šprtá a druhá, EIen je doma. Ta se určitě má v tom svém paláci. Yaiba se nudila, dala si své Tachi za pásek a vyrazila. Sehanla si demižón sakké a vyrazila k Eien. Věděla, kde to je. Málokdo to nevěděl. Došlo před velkou bránu s demižónem přehozeným přes rameno a zakřičela na celej barák, "HÉÉÉÉÉÉÉÉJ EIEN POŤ VEN! JÁ SE DĚSNĚ NUDÍM!"

A už se k ní hanla. Jo na Eien je spoleh, dneska večer bude legrace. Yaiba na pozdrav zvedla saké nad hlavu. Někod by moh lmít namátky že je Eien mladá, ale někdy se začít musí, a tekovém uHSinigamimu trocha alkoholu nemůže uškodit.
"Čao Eien!" zašvitořila zvesel Yaiba. Saké zase přes rameno, druhou ruku ležérně přes zanpaktou. "Dneska bude bžunda. Pojď se mnou bude tam Ikkaku a nějaký další Shinigami. Otsuki říkal že mě chce dneska seznámit s jednou huotu ženskou, prej toho vypije víc, než celá šestá divize dohomady. Vypusítme trochu páru než se vrátíme do školního života holka. Nemůžeš přece furt sedět doma a plést." Pak se podívala na strážce u brány, kteří se dost mračili. "No a pokud chceš taky bolka a lolka můžeš vzít sebou." plácla Yaiba a začala se smát.

Takže když se Shihana probudila tak byla ve vzduchu i jejím zvířátkem které se zvětšilo.
Shihana nevedela co se to stalo s její Kiraru, najednou i Kirara věděla viprávať.a tak jí řekla co se stalo.
Shihana byla překvapená a tak poprosila Kiraru abi šla k domku co byl podnou.

Eien
"Mne je to prakticky jedno. Choďte, kam chcete. Aj tak som v tej izbe minimálne." Mávla rukou, nezaoberajúc sa takými vecami. Možno by mohla újsť. Proste sa vytratiť, keď bude spať, alebo niečo také... Nevie si predstaviť, ako zvládne tú potupu, že za sebou bude mať nejakú osobu-strážcu, ktorá ju dokonca ešte bude poučovať o tom, čo sa smie a čo nie. A aj keby... tak by asi na slobode dlho nevydržala. Ešte nie je zdatná natoľko, a ani dlho nebude, aby vedela zakryť svoje reiatsu pred členom kido jednotiek, ktoré sú na podobné veci ako stvorení. Zrazu však začula spasonosný hlas, ktorý sa rozľahol celými pozemkami. A to je už čo povedať. "Yaaaaaiba-saaaan!" Aj ten jej rezonoval vzduchom. Rozbehla sa smerom k bráne, zanechávajúc za sebou Zuruiho. Stráže jej otvorili, akonáhle si všimli, že sa rúti ako veľká voda. Jej spolubývajúcu vždy adresovala týmto spôsobom. Pretože bola staršia. Skúsenejšia. Silnejšia. A hlavne mala to, čo jej rod nie - česť bojovníka. "Eeeee Yaiba-saaan, mám pätnásť. A som abstinent. Sama dobre vieš, že som ako opitá a to mi netreba žiadnu smradľavú tekutinu." Zatiahla trocha na protest, no úsmev, ktorý je asi prvý úprimný v okolí tohoto domu za posledných sto rokov, jej neschádzal z tváre. "Oh, s Matsumoto Rangiku? Otec ju pozná, pár krát som sa s ňou stretla. Ale len raz bola v triezvom stave." Jej smiech znel ako zvonkohra unášaná jarným vetrom. Smiech, ktorý toho ešte veľa nezažil... "To je Zurui. Stará sa o to, aby sa mi nič nestalo a aby som sa správala ako "dáma hodná svojho mena"." Yaiba veľmi dobre vedela o jej averzii k rodu a jeho praktikám, preto určite bude chápať aj jej slová.

Kameyo
Bola preč. Naozaj preč... Koi. Jej Koi. Jej... akoby sestra. Jej druhé ja. Spoločník a partner vo všetkom, čo robila. Jej rádca. Jej priateľ... Ona bola... preč... Ako keď sa do dymu fúkne vzduch a ten sa vytratí... Nevnímala, čo sa dialo okolo... Výbuchy, svet upadal, ničil... Nové a silné reiatsu... Musí počkať, dokým sa nevráti Petr a Tokugawa... Bezducho civela na suchý betón... Bez života. Sivý. Tak, ako teraz ona... Nie... Nie, to nemohla byť Koi... Vždy mali dobrý vzťah, nikdy by niečo také neurobila naschvál, vedome... Musí ju dostať späť... Bez nej nie je nič. Bez nej by stratila vlastne skoro všetko, čo má... Všetko... úplne. Začula zvuk krokov. Skupinka prehľadala Uraharov obchod, no nebolo tam nič. Prázdnota... tupá a čierna... Ďalší výbuch. Avšak tento bol iný. Nebol to zvuk lámajúceho sa dreva, drtiacich sa tehál a kameňa, prasknutia skla... bol jednoducho... iný. Zdvihla hlavu, pozviechajúc sa na nohy. Musí. Jednoducho musí.

Hmmm prej abstinent. Dejte Yaibě ještě pár měsíců a bude s ní správná pařmenka. "To máš fuk stejně pojď, vsadím že tam bude i čas. Moc shingiamiů saké stejně nepijde a tam má betj těch lidí víc. Aspoň se eseznámíš s lidma co fakt dělaj něco pro Soul Society a ne jen politiakří a počítaj účty. A ten tůvj ocásek může jít s námi." Řekl z vesela a ukázala na Zuruie. Dneska večer chtěl bejt s Eien, zaprvé jí tase chtěla vidět a za druhé nehctěla aby tvrdla v tomhle baráku úplně sama. "A jinak hodna svého jména nejsi podle svého chování a podle svých činů, takže na ty kecy vokolo kašli."
Pak jí Yaiba čapla za ruku začala jí táhnout směrem k budovám desáté divize, kde dnes MAtsumoto Rangiku hostila malou oslavu.

Ježiš co to má znamenat? Doufám, že se to neděje často. Na tu druhou holku si musim dát pozor, jinak se Eien dostane do problému a já taky. A co to vůbec je za holku? Takhle mladá a už chlastá? A ta Rangiku, něco mi to připomíná, neni to ta ženská co opila našeho 5. člena? Jo to bude asi ona, prej je to největší násoska Soul Society a tahle holka na tom bude brzo stejně, jestli nespomalí. Jentak sem postával o kus za nimi a najednou ji chytla za ruku a začala ji táhnout pryč. Ježiš co to vyvádí? To snad nemyslí vážně. Co kdybych je zavřel do bariéry, ne to nemůžu, musim s nima. Tak sem se rozeběh za nima, a když sem je doběh, tak sem Eien řek Slečno nezapoměňte, že za hodinu bude večeře, nechcete snad zklamat vašeho otce ne? a pořád sem běžel s nimi.

Konečne vypadla z tejto zlatej klietky, ktorú pre ňu ukovali tí najlepší kováči. Avšak uletela z nej s tým, že si z nej odniesla suvenír v podobe tieňa, ktorý ju bude všade a vždy následovať. Piť nebude, to je isté, z číreho princípu. Súhlasí s alkoholom, ale iba na uvoľnenie, a ona to k tomu nepotrebuje. Všetko, čo musí byť je príjemná atmosféra, milí ľudia, priatelia a celý celučičký večer... Zľahka udržiavala s Yaibou krok, aj keď bola takmer úplne bosá, čo jej neprekážalo. "Yaiba-san... Vďaka." Odvetila polohlasne, venujúc jej úsmev. Stisk jej ruky napovedal, že ju má niekto rád aj inak ako povrchne, inak ako paniu, ako dcéru svojho otca, alebo členku rodu Kitairo, ale ako osobu a človeka, priateľa. Tento prúd myšlienok však prerušil Zuruiho hlas. "Keď sa začnem starať o môj rod, jeho meno a sklamanie môjho otca, dám ti vedieť. Ten muž sám nevie, čo je to česť."

Ježiš proč to musí bejt zrovna rebelka? To nemůže bejt v nějaký šlechtický rodině úplně normální dítě a úplně normální vztahy? Její otec neví co je to čest? No možná má pravdu, ale to je jedno, já si jen odbudu svůj úkol a bude to. Pořád sme běželi a já ani nevěděl kam.Slečno, takhle byste neměla mluvit o svém otci, on dělá jen to co musí, neni to jednoduché mít tolik zodpovědnosti. A mohu se zeptat vás slečno kam máte namířeno? To sem zas mluvil na Yaibu.

Hmm ten její ocásek bude dsoto travnej. No s ním si určitě půjde poradit. Teď už šli normálně vedle sebe, ale Yaiba stejně držela Eien za ruku, ta totiž vypadala že to potřebuje. Yaiba věděla o Eieině životě a jejím otci a nejradší by tomu chlápkovi rozbila bubu, ale ani ona není tka zbrklá, tedy zatím. Jestli Eien provede ještě něco tak mu urve uši a donutí je ho sežrat. "Nemusíš děkovat Eien, já to přeci dělám i kvůli sobě." To byla částečně pravda. Pak se Yaiba otočila k tomu ocáskovi. "Hele kámo, já ti do toho nechci kecat, ví mže chceš odvést co nejlepší džob, ale já jsem tu z rozkazu Fuku-taicha 10. divize a třetího seatu jedenáté. Nerada ti to říkám, ale tady Eien je Shinigami, sice ve výcviku ale Shinigami, tudíž už pro ní musí být důležitjěší rozkazy jejích andřízneých a ne její papínka, ten s Shinigami má hovno společnýho kapiš?"
Tak se co řekne ocásek na tohle. Yaiba ho stejně jen škádlila, on sám za to asi moc nemohl jen dělal svou práci, ale to už byla jeho smůla když narazil na ní. Pak se otočila na Eien. "Promiň že jsem tě odtáhla od večeřa, až budem na místě tak udělám svoje speciální onigiri, ty jsi ještě neměla, budeě se jen oblizovat."

No na rozkaz od Fuku-taicha 10. divize a třetího seatu jedenácté, to je beztak nesmysl, ale co, aspoň když nepřijde na večeři, tak z toho nebudu mít problémy. Ale stejně, už aby sme byli na tý zatracený akademii, zajímalo by mě jestli tym pořád ještě učí ten starej páprda, co nás učil kido. No co zítra uvidim, ale teď musim dávat pozor na tu holku. Když je to teda na rozkaz, tak to musí uposlechnout, ale nikdy sem neviděl, že by s rozkazem přišel jen student akademie. zase byli o kus dál a já si vzpomněl na to co řekla Eien. Takže tam bude i něco k jídlu a ne jen saké? Už sem myslel že budu bez večeře.

Ten nám ale rychle obrátil kartu. Jsme čekala že se ještě bude hádat a on ne. Mno vypadá to že bude další pařan přítomen, proč ne čím víc tím líp. Třeba až si dá pár panáků tak bude veselej a hedn zítra ho vyrazej a už nebude všude pronásledovat chudnku Eien. OSobní strážce to není, to tady není potřeba, tohle je spíš zatrolenej vychovatel.
"Mno to máte tak totiž, teď máme pár dní volno ze školy a já v tom čase trěnuji když má šas se třetím seatem jedenácté divize a bylo tomu i dnes a tak aby se nemusel všude tahat sám tak mě poslal pro Eien on. Jo a nějaká bašta tam bude a saké tma bude, ale samozřejmě jen tak trochu na uvolnění." No doufám že nebudou moc uvolnění až tam dorazíme. Rangiku-san je taky dost sympatická, nevěděla jsem že jí Eien zná. Jinak by tam ještě měla být prý jejich klasická banda. Ikkaku, Yumichika, Rangiku-san, Abarai-san, Kira-san a ještě někdo. Abaraie a Kiru neznám tak se torchu bojím, přeci jen sjem jenom studenti pořád a tohle jsou skoro damý fuuku-taichou, jeslti se s náma vůbec budou bavit.