Soul Society

Ráno mě hrozně rozbolela hlava. Co sem měla čekat po takový době... Povzdychla sem si. Nědko zaklepal. Huh? To bude asi ten, co sem lez v noci... Zamyslela sem se. Někdo za dveřmi zaťukal znova. No jo už letim... Zavrčela sem a vydala sem se ke dveřím. S otráveným výrazem sem otevřela. E? Nadzdvihla sme obočí. Ziu, potřebuješ něco? Zeptala sem se.

Trochu mu došla řeč podíval se dozemně a potom na ni
no
vytáhl papírek a podíval se na něj
něco mumlal a potom ho vyhodil za sebe
no prostě
vydechnul zatvářil se dost divně
omlouvám se ti za včerejšek co sem dělal a ták no však víš
většinou dost mluvim chlastem takže pokud sem říkal nějaké blbosti za to se ti taky omlouvám
usmál se

Nabrala sem do plic vzuch. No když už sme u těch omluv... Taky se ti musim omluvit, jak sem ti dala pěstí, myslim. Pousmála sem se a podrbala sem se na hlavě. Umm... ještě něco? Zeptala sem se tím milým hláskem xD

no už asi nic
fajn dokazal sem to i stou bolestí hlavy
zatím
otočil se a pomalým krokem šel směrem domů

Opřela sem se o zeď a chytla sem si rukou spánek. Grr... až na tu hlavu to jde. Povzdychla sem si. Tak a co budu dělat teď? Asi pudu do Karakury, sice trochu napřed, ale co... Vydala sem se směrem ke kancelái kapitáná, pohledem sem zastavila u svýho oblíbenýho stromu. Zastavila sem se uprostřed pohybu. Peču na to... Pomyslela sem si a vylezla sem na strom a dívala sem se na nebe. Hlavně, abych tu zas neusla...

Ústredie 6. divízie
Všade bolo absolútne ticho. Nie bežné ticho, ktoré sa je počuť počas noci a možno niekde v diaľke orchester cykád či iného hmyzu, ktorý si našiel cestu za múry, ale ticho pred búrkou. Samo o sebe hovorilo, že sa niečo deje, že sa niečo hýbe a nejaký čas to konečne vypukne. Keď bola predvolaná pred Kuchikiho-taichou vedela, čo sa asi bude diať. Počas svojho pozorovania substitučného Shinigamiho známeho ako Ichigo Kurosaki už dávno zistila, že jeho ľudská priateľka Inoue bola unesená do miesta, ktorého sa mnohí štítia, ešte viac osôb ho neznáša a všetci jej druzi by ho najradšej zničili, ak by to bolo možné - Hueco Mundo. Neráta pár verných tých zradcov, čo podkopli Soul Society. Ešte stále si hlúpo a pateticky myslia, že v nich zostalo niečo ako česť a ich slepá viera ich utvrdzuje v tom, že je ešte možné zmeniť chod vecí. Ale nie je. Je to len idea. Sen. Utópia. A tá existovať nemôže a nikdy nebude. Vengeancia sa plánuje a ona bude jej súčasťou. Spojí sa tak aj jej pôvodná misia, ale aj nová - ako časť útoku niekoľkých divízií. Niektoré idú celé, z iných ide len pár vybratých - medzi nimi aj ona. Mĺčky sedela vo svojej izbe, ktorú nenavštívila už poriadne dlhú dobu. Dokonca už začal sadať prach aj na samotnú kaligrafiu, kakemono, ktoré už má od nepamäti. Odhodlanosť, vernosť, duch. Tri jednoduché znaky, ktoré jej často dodali silu vstať a pohnúť sa ďalej. Úzka biela jednoduchá karafa na saké ešte nebola prázdna. Jej hladina klesla o polovicu, no na to, aby sa naozaj opila by potrebovala minimálne dve také a dobrú spoločnosť. Rozhodne sa ho nechať tu. Možno sem po Hueco Mundo príde. Ak prežije. Ak zachránia toho malého človiečika. Postaví sa a schmatne do rúk zanpakutou, ktoré doteraz stálo opreté o roh miestnosti. Odsunie fusumu a vykročí von.
Miluje ticho. Akékoľvek ticho.

když sem šel od Faith přemýšlel sem
mohl bych jít do karakury dřív abych se tam připravil
došel za kapitánem a zeptal se jestli může jít do karakury
když mi to kapitán povolil vydal sem se za Faith jestli nechce jít se mnou
došel sem tam a zaklepal zase dvakrát jako předtím
a nikdo neotvíral

Měla bych už jít, ale mě se nechce... Povzdychla sem si. Sklopila sem zrak na zemi pod sebou a seskočila sem dolů. Půjdu rovnou za kapitánem? Zvedla sem oči k nebi. Ještě si skočim k sobě... Vydala sem se na cestu. U mejch dveří stál Ziu. Povzdychla sem si. Huh, co se děje? Optala sem se tak trošku otráveným tónem.

prišel sem se zeptat jestli se mnou nechceš jít dřív do karakury
poškrábal se na hlavě
čekal na nějakou další divnou reakci
aspoň že mě už tak nebolí hlava
au chytl se za hlavu
tak co ?

Nazdvihla sem obočí. Heh, přišel jak na zavolanou... Podívala sem se mu do očí. Klidně. Zrovna sem přemýšlela, jestli nemam jít... Pousmála sem se. Už se to nevyhnutelně blíží... Doufam, že nepotkam Ayame...

usmál se
tak počkej tady , zajdu se zeptat kapitána i když se mi absolutně nechce
otočil se a šel ke kanceláři 8. divize cestou si brblal všechno možné
a co řeknu kapitánovi asi hmm

Nasadila sem děsně otrávenej výraz. To se ho de teprv zeptat? Předpokládala sem, že už tam dávno byl. Povzdychla sem si a opřela sem se o zeď. Prej tak počklej tady. Grr... kdo si myslí, že je? Zamyslela sem se. Už toho na mě bylo poslední dobou moc. Sedla sem na zem. Asi sem se fakt zbláznila... vyrazit do Hueka Munda, kde je můj pud sebezáchovy?

musím si jít připravit pár věci nechtěl sem to přední říkat protože by mamrala
dělal že de směrem do kanceláře a šel domů
nachystal si dost věcí a vydal se směrem tam kde měla být
pozdravil ji a ukázal že ma jít směrem k bráně

Zvedla sem se a konečně sme vyrazili k bráně. Na tváři sem stále nechávala ten otrávenej výraz. Řikal kapitán, kdy asi půjde ten zbytek? Zeptala sem se ho, podívala sem se mu do očí.

či ja vím
zvedl ramena a šel dál
klidně bych tam šel sám nemusí tam chodit tolik lidí
navíc strašně klesne obrana Soul Society
vydechnul a podíval se na zem
stejně je to moje vina
a šli dál

Neobviňuj se. Není to jenom tvoje chyba. Povzdychla sem si. Kdybych se nezabívala jenom bojem s Ayame, nemuselo se to stát, kdybych se s Ayame nespřátelila mohla bejt už dávno mrtvá. Zvedla sem zrak k nebi. Podle mě tohle stejně nikam nevede. Už sme byli u brány.

hmm
podíval se na strážce
Ziu s 8. divize a Yoshino Faith 4. členka 8. divize máme povolení o vstup do skutečného světa
nic nenamítali a hned otevřeli
no tak di první přece jenom dámy mají přednost
usmál se a ustoupil ať může projít